Ne, teď nemám na mysli profesionální soukromá parkoviště, která jsou vybavená kamerovým systémem a auto vám 24 hodin denně hlídá ostraha, cvičení psi a já nevím, co ještě.
V tomhle článku se zaměřím na jiný typ soukromníků. Na soukromé osoby, které bydlí v blízkosti letiště a tuto svou (ne)výhodu se rozhodli zpeněžit. Poskytování stání pro jedno, dvě nebo tři auta není jejich hlavní činností, spíš dobrým přivýdělkem.
Parkovné na zahrádce u vilky vás vyjde levněji a máte i pocit relativního bezpečí, tak co mám za problém?
Čtěte dál a dozvíte se, jak dopadla má jediná (první a poslední) zkušenost s parkováním na soukromém pozemku. Dočtete se také, proč už tuto zkušenost nehodlám opakovat.
«Na letiště tě neodvezu. Nestartuje mi auto, ale za 10 minut ti jede autobus.»
Jel jsem za kamarádem do Amsterdamu. Pár dní nefalšovaného relaxu, pařeb a nicnedělání. Žádná práce s sebou! Těšil jsem se jako malé děcko. Chtěl jsem si po dlouhé době vyhodit z kopýtka. Začít jsem hodlal už tím, že si dopřeji trochu toho „luxusu“ a tentokrát zaparkuji na placeném parkovišti. Však je to jen 6 dní. V jedné diskuzi jsem dostal tip na údajně super stání u jednoho hrozně pohodového týpka. Ani rezervace prý není nutná, že má velký pozemek. Znělo to dobře, popis chlapíka mi byl sympatický, tak jsem si řekl, že to zkusím.
Nevěřte všemu, co si přečtete na internetu!
Jak mi poradili v oné diskuzi, jel jsem bez ohlášení. Má přece velký pozemek. Zpětně si říkám, jak jsem byl naivní. Internet snese opravdu všechno. V době, kdy není problém vytvořit fiktivní restauraci a udělat z ní s pomocí falešných recenzí londýnskou jedničku, jsem měl alespoň zavolat předem. „Chybami se člověk učí“, no ne? Já jsem se poučil opravdu důkladně.
Dojel jsem na místo. Našel jsem malý domek s větší zahradou. Ok, místo je, ale to mám jako stát v půl metru vysoké trávě?! Zazvonil jsem na zvonek a otevřel mi chlapík, který vypadal překvapeně. Snad nejsem první zákazník?!
„Chceš mi tu nechat auto?“ Nejsem žádná citlivka, ale tykání hned ze startu se mi teda moc nezamlouvalo. Ok, pán si očividně nepotrpí na formality, tak jsme přešli hned k věci.
Nebyl čas lpět na detailech. Pan soukromník mi totiž oznámil, že mě neodveze na letiště, jak to dělával dřív, protože jeho auto je mimo provoz. S klidem Angličana mi taky sdělil, že musíme spěchat, jinak mi ujede autobus a další spoj jede až za hodinu. Plán B nebyl, protože na něj už nebyl čas. Z mé strany byl tento můj pokus o parkování epic fail.
Takže během pěti minut jsem předal klíče, donutil majitele dojít pro občanku (trvalo mu to věky), rychle jsem si ji vyfotil. Pak jsem dostal instrukce, jak se dostat na zastávku a následoval pětiminutový sprint. Naštěstí jsem měl jen batoh na zádech.
Někdo tam nahoře se nade mnou slitoval. Ten autobus jsem s odřenýma ušima stihl. V Amsterdamu jsem přemýšlel, co asi pan XY v mezičase provádí s mým autem. Po dvou dnech jsem se na to vykašlal. Přece si nebudu kazit dovolenou?
Auto přežilo!
Po návratu se naštěstí žádné drama nekonalo. Auto bylo v jednom kuse. Tráva kolem něj porostla ještě o pár cm výš, takže s ním pan XY nevyrazil na vyjížďku po okolí, jak jsem ho podezíral. Cena souhlasila, a protože paní XYpsilonová zrovna smažila řízky, dostal jsem jeden na cestu. No dobře, přiznávám, že mě řízkem dokonale uplatili. Nicméně na ten stres a chaos před odletem jen tak nezapomenu.
I když se konal řízkový happy end, znovu bych u soukromníka neparkoval, protože:
- Nemáte jistotu parkovacího místa. Rezervace totiž nejsou samozřejmostí.
- Pokud nemáte osobní doporučení, prakticky nevíte, do čeho jdete.
- Může se stát, že po svém návratu zjistíte, že máte na tachometru o pár kilometrů navíc.
- Parkování u soukromníka je o něco bezpečnější než na neplacených parkovištích, ale stoprocentní rozhodně není. Je sice pravda, že počet krádeží aut neustále klesá, ale pokud na to nechcete spoléhat a o auto se bojíte opravdu hodně, bude pro vás nejlepší variantou profesionální provozovatel parkoviště.
Já zůstanu věrný OC Šestce a zastávce Na Padesátníku
Z mého pohledu je parkování u soukromníka jen o stupínek výš než neplacená parkoviště.
Pokud bych chtěl znovu využít placené parkoviště, asi bych raději zvolil profesionály (běh na zastávku už si opravdu zopakovat nechci). Nesouhlasíte se mnou? Parkujete u soukromníků pravidelně a nedáte na ně dopustit? Podělte se s námi o své zážitky a přidejte i tipy. Možná tomu v budoucnu dám ještě šanci.
